O bolesti bylo již řečeno mnoho a mnoho ještě řečeno bude.
Dnes se ale pojďme podívat na to, zda je dobré sledovat progres jen a pouze podle bolesti? 😓
Většina z nás se řídí právě tímto faktorem. Ale to je pouze jedna informace. Pouze jeden dílek skládačky. . .
Co tím myslím? Koukneme se na příklad z praxe 😅
- rozhovor mezi mnou a klientkou -
Tak jak se Vám vede?
No, pane Lukáši, pořád to bolí. Hlavně když něco v té ruce nesu.
Dobře, pořád to bolí. A jak jste na tom s rozsahem pohybu?
No to je dobrý, ruku už zvednu, až nad hlavu, podívejte.
*zvedne paži na 120° flexe vůči původních 45°
Hm, to je ale skvělé. A co v noci?
To je taky lepší, konečně usnu a můžu spát až do rána. Dokonce se na té ruce dá i ležet!
Skvělé. A ještě něco se změnilo?
Přestalo mi to v tom škubat a pálit. Pořád to jako bolí, ale už mi to neškube. Nó a taky si už normálně obleču bundu a můžu mít na remeni i batoh.
Zlepšuje se vše, mimo bolesti 🔥 . . . Ale proč tomu tak vlastně je? Bolest je velmi složitý, multi-faktoriální mechanismus, jak je vidět na následujícím spider-grafu.
Nezapomínejme, že bolest je především ochranný mechanismus! I u tkáně, kde není poškozená samotná struktura, může bolest přetrvávat. 🥲
Co tedy dělat?
Abychom byli schopni dobře posoudit průběh "onemocnění" a efektivitu terapie, musíme sledovat také:
rozsah pohybu
kvalitu spánku
množství spánku
pozice, ve kterých vydržíme a jak dlouho
zatížení tahem a zatížení tlakem
zda nám klesá medikace, či nikoli
zvukové fenomény
a další . . .
A co vy? Přemýšlíte stejně? 😁